NEJSTARŠÍ OBDOBÍ NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (9. stol. – 15. stol.)
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
- často neznáme autora, souvisí se vznikem Velkomoravské říše a později i Českého státu, psalo se staroslověnsky, latinsky a česky, často se dochovaly jen části tzv. zlomky.
1. Staroslověnská literatura
1/2 9 stol. Velká Morava. Příchod Cyrila a Metoděje. Velkomoravská říše – vládne kníže Rostislav, který požádal byzantského císaře o vyslání křesťanské mise. V roce 863 přichází Konstantin (Cyril) a jeho bratr Metoděj. Konstantin byl filozof, Metoděj byl diplomat. Šířili křesťanství Slovanským jazykem a tím pomohli upevnit i stát. Jejich mise měla politický charakter. Oba bratři zavedli do bohoslužeb slovanskou řeč – staroslověnštinu. Zavedli také slovanské písmo Hlaholici na základě malých písmem řecké abecedy. Mladší byla Cyrilice – základ Azbuky.
Literární památky
Proglas – autorem je Konstantin. Veršovaná předmluva k překladu Evangelia. Zdůrazňuje právo lidí na bohoslužbu v mateřském jazyce – krok k demokracii, náboženství a tím i vzdělání vůbec.
Život Konstantina, Život Metoděje – dříve Panonské legendy, zabývají se událostmi od narození obou bratrů až po jejich smrt. Psali je jejich žáci. Obhajoba životního díla obou bratrů.
Kyjevské listy – psány Hlaholicí – zlomek z mešní knihy
Peterik (Kniha otců) – vypráví o životě mnichů, poučné a vzdělávají dílo.
Zákon sudnyj ljudem
Nomokánon (církevní předpisy) – právnická literatura. Po Metodějově smrti zákaz staroslověnské bohoslužby, staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře, který byl později vypálen a mniši vyhnáni. Kulturní centrum přemyslovského státu do 11. stol. n. l.
Život svatého Václava – první staroslověnská legenda. Pochází z 10. stol., vypráví o knížeti Václavovi a o jeho mučednické smrti.
Hospodine pomiluj ny – první duchovní píseň z 10. stol., pane smiluj se nad námi, plnila funkci hymny, 8 veršů bez rýmu, prosba o mír a úrodu. Zpívána při slavnostních příležitostech.
11. stol. – druhá Staroslověnská legenda o sv. Václavovi, náročný styl, typická středověká legenda se zázraky.
Pražské hlaholské zlomky – modlitby
2. Latinská literatura
10. – 11. století. Český stát byl orientován na Západní latinskou kulturu, v roce 973 založeno Pražské biskupství. Vznikají latinsky psané legendy „Kristiánova legenda“ – o životě a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily.
Legenda – verš i próza, vypráví o životě, skutcích, zázracích a umučení světců. Legendy jsou částečně historicky pravdivé.
Koncem 11. – 12. Století vítězí latina, rozvíjí se dějepisectví.
Kosmas (1045 – 1125)
- první český kronikář. Byl to kněz a vzdělaný člověk.
Dílo:
„Kronika Česká“ – představuje první významný pokus o chronologické zachycení událostí a pokus o jejich uspořádání v celek. Kosmas líčí dějiny od nejstarších dob až po svou smrt. Kronika Česká dovršila vítězství latiny nad staroslověnskou tvorbou.
Prameny rozdělil:
- bájné vyprávění starců – Libuše, Přemysl, Praotec Čech.
- zprávy hodnověrných svědků – co slyšeli a viděli
- Kosmova současnost – události, které se staly za Kosmova života.
Kronika – popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu, styl je prostý a věcný.
Kronika Česká – první kronika, historické a umělecké dílo, straní katolické církvi a Přemyslovcům.
Glosky – vpisky, poznámky do latinského textu.
3. Česky psaná literatura
Druhá nejstarší duchovní píseň Svatý Václave – přelom 12. a 13. Století. Psaná česky, Václav je zobrazen jako rytíř, který má chránit český národ. Zpívala se jako hymna, z písně duchovní se stala píseň slavnostní a válečná.
Chorál – slavnostní, národní, válečná píseň.
14. století – souvislá literatura česky psaná, díla vznikají na počátku 14. století, za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků.
„Alexandreis“ – 1306, popisuje život Alexandra Makedonského, v mládí ho vychovával řecký filozof Aristoteles, jeho válečná tažení v Malé Asii a předčasnou smrt v Babylóně. Je zobrazen jako středověký rytíř, ale děj je zasazen převážně do českého prostředí (česká jména, popis korunovace českého krále). Autor je neznámý, pravděpodobně vyšší šlechtic. Z původních asi 9000 veršů se dochovala 1/3.
„Dalimilova kronika“ – 1314, první česky psaná veršovaná kronika, autor je neznámý, pravděpodobně nižší šlechtic, protože kritizuje vyšší šlechtu a chrání poddané. Má 106 kapitol. Začíná počátky lidstva a pak přechází k historii českého národa. Má významný historický charakter, vyzívá k jednotě národa a je proti němcům.
4. Literatura doby Karla IV.
1/2 14 stol.
- Doba rozkvětu českého státu.
1348 – založení Karlovy univerzity
1344 – založení pražského arcibiskupství
a) latinsky psaná literatura
„Vita Caroli“ – Život Karlův, životopis Karla IV., napsal ho sám.
b) česky psaná literatura
„Zbraslavská kronika“ – psal jí opat Zbraslavského kláštera (Otta), chtěl napsat životopis Václava II. a historii kláštera, kronika zachycuje dějiny do roku 1338.
Legendy:
„O svatém Prokopu“ – legenda vypráví o zázraku kdy opat Sázavského kláštera vyhnal němce.
„O svaté Kateřině“ – psaná česky. Královská dcera se zaslíbí Kristovi a je za svou víru umučena.
Dramata:
„Mastičkář“ – zlomek velkonoční hry. 3 Marie jdou vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo. Obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků. Je zde zobrazen život měšťanský a lidový a to se smyslem pro skutečnost. Projevuje se to v řeči o vulgarismech. Střídání českých a latinských veršů – makaronismy.
Satira – humorným způsobem kritizuje nedostatky ve společnosti i lidského charakteru.
a) Měšťanská satira
„Hradecký rukopis“ – autor je neznámý, má 3 části.
„Satiry o řemeslnících a konšelích“ – kritizuje nepravosti ve společnosti, veršované kázání.
„Desatero kázánie božie“
„Bajka o lišcie a čbánu“
Alegorie – jinotaj, skrytý význam.
Smil Flaška z Pardubic
„Nová rada“ – alegorie, zvířata radí králi lvu jak má dobře vládnout.
b) studentská satira
„Píseň veselé chudiny“ – báseň, název je míněn ironicky, blíží se zima, chudina se jí bojí, protože nemá co na sebe a ani co jíst.
„Podkoní a žák“ – skladba je psána formou sporu, podkoní a student se hádají komu se žije lépe, z hádky vyplývá že oba žijí stejně špatně a závěru se poperou.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát